4. Zelené poklady – amazonský prales
Proč se amazonskému pralesu říká „plíce planety“? Jaká typická zvířata a rostliny zde najdeme? A jakým ekologickým problémům Amazonie v posledních letech čelí?
Amazonie představuje úchvatný region v Jižní Americe, který pokrývá největší tropický deštný les na světě. Zabírá 5,5 milionů km2 a rozprostírá se napříč devíti státy: Bolívie, Brazílie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, Francouzská Guyana, Guyana, Surinam a Venezuela. Při pohledu na mapu vidíme, že se jedná o rozsáhlou část jihoamerického kontinentu. Jedinečný význam Amazonie spočívá v tom, že jde o velmi rozmanitou oblast, která je domovem obrovského množství rostlinných a živočišných druhů.
„Amazonský deštný les produkuje asi 20 % kyslíku, proto je označován jako plíce planety“
Fauna a flora
Amazonský tropický deštný les je oblastí s největší biodiverzitou na Zemi, tzn. že je tam největší rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Prales si můžeme představit jako obrovský koberec hustě zarostlý vegetací, jehož hlavní tepnou je řeka Amazonka se svými četnými přítoky, která touto oblastí protéká napříč od západu na východ, kde se vlévá do Atlantického oceánu.
Amazonský biotop
V Amazonii se můžeme setkat s obrovským množstvím endemických rostlinných a živočišných druhů, což jsou ty, které se nevyskytují nikde jinde na světě. A to je jedním z mnoha důležitých důvodů, proč bychom měli amazonský deštný les chránit.
Pro názornost si uvedeme několik příkladů zajímavých endemických druhů. Patří k nim sladkovodní delfínovec amazonský, mnoho druhů pestrobarevných pralesniček, dendrobátek (tzv. šípových žab), kajman černý, lenochod tříprstý nebo anakonda zelená.
Delfínovec amazonský
Delfínovec amazonský se od mořských druhů delfínů liší nejen tím, že žije ve sladkých říčních vodách v Amazonii, ale navíc i svým nápadně růžovým zbarvením a pozoruhodnou schopností otáčet hlavou zleva doprava.
Amazonští hadi
Anakonda zelená se řadí k největším hadům na světě, dokáže se pohybovat jak po souši, tak i ve vodě. Kromě anakondy žije v Amazonii mnoho dalších druhů hadů nejrůznějších velikostí a zbarvení. Patří k nim třeba neškodná, krásně zbarvená korálovka, která není jedovatá, na rozdíl od podobně vyhlížejícího smrtelně jedovatého korálovce. Tento jev se označuje jako mimikry. Korálovka se tak svým výstražně působícím zbarvením chrání před nepřáteli.
Hadi budí oprávněný respekt a mnozí lidé se jich proto bojí, což má své přirozené opodstatnění. Neoprávněná je však představa, že hadi jsou slizcí, což je dáno možná tím, že se hadí kůže nápadně leskne. Pokud strach překonáme a neškodného plaza si pod dohledem dospělých pohladíme, zjistíme, že má jemnou, hebkou kůži, která je na dotek velmi příjemná.
Domorodí obyvatelé mají hady ve velké úctě, o čemž svědčí řada pozoruhodných příběhů, které si místní lidé vyprávějí. Na první pohled je tu patrný rozdíl při srovnání s našimi tradičními příběhy, v nichž hadům patří spíše záporná úloha, jelikož jsou většinou vnímání jako symbol zla a nedobrých sil. Ve vyprávění původních obyvatel jsou hadi velmi často zobrazováni jako mocní duchové, kteří jsou ochránci pralesa a dárci dobrých sil a pozitivní energie.
Vyrob si hada
Vyrob si hada na zavěšení
Předlohu nejprve vybarvi. Pak tělo hada vystřihni, postupuj při tom podle přerušované čáry směrem od kraje do středu šablony. V místě červeného kroužku udělej malou dírku, provlékni nit nebo provázek a hada si můžeš zavěsit. Když jej prstem lehce pohladíš, had se krásně rozvlní. Tak ať ti dělá radost a v duchu domorodého pojetí přináší dobrou energii.
Zahraj si puzzle s amazonskými zvířaty
Čtyři patra Amazonie: Co můžeme najít v každém z nich?
První, přízemní patro se nazývá mechové či bylinné a sahá do výšky jednoho metru nad zemí. Tvoří ho listy stromů, rostliny v rozkladu a mechy. Žije zde mnoho živočichů, jako například stonožky, pavouci, mravenci a ostatní druhy hmyzu. Mechové patro je nejtemnější ze všech, jelikož sem prosvítá maximálně 2 % slunečního světla.
Ve druhém, keřovém patře můžeme najít rostliny a keře, které dosahují výšky tří až pěti metrů. Je domovem velkých hadů, žab, ale také ojedinělých druhů motýlů. Dosahuje sem 5 % slunečního světla.
Třetí, stromové patro se vyznačuje největší vlhkostí. Někdy je nazýváno patrem deštníků. Tvoří ho stromy, které dosahují výšky až třiceti metrů. Najdeme zde 50–90 % zvěře, jako například tukany, opice nebo netopýry. Do tohoto patra prosvítá téměř 95 % slunečního světla.
Nejvyšší, korunové patro je tvořeno stromy s největší výškou, dosahující až padesáti metrů. Žijí zde zvířata jako například papoušci, harpyje a různé druhy létajícího hmyzu. Dosahuje sem 100 % slunečního světla.
Přiřaď obyvatele amazonským patrům
Jan Dungel
Jan Dungel je malíř, ilustrátor a přírodovědec pocházející z Moravy. Je známý mimo jiné i díky tomu, že pravidelně cestuje po amazonském lese a kreslí místní zvířata v jejich přirozeném prostředí.
Úkol: Podívej se na kresbu, kterou vytvořil Jan Dungel, a zkus si také namalovat podobného pestrobarevného ptáčka z amazonského deštného lesa.
Inspirovat se můžeš v krátkém videu se španělským komentářem, které představuje sedm zajímavých ptačích druhů z Amazonie.
Práva k užití ilustrace Vlhovce žlutokostřecového poskytl MjUNI autor Jan Dungel (říjen 2021).
Vodopád Salto Ángel
Jednou z turistických atrakcí je nejvyšší volný vodopád světa Salto Ángel. Jeho výška dosahuje 979 metrů. Byl objeven v první polovině 20. století hledačem zlata a diamantů Jimmim Angelem, po kterém dostal své jméno. Nachází se ve venezuelském národním parku Canaima. Vodopád můžeme navštívit dvěma způsoby: lodí nebo letadlem.
Podívej se, jak vypadá pohled z letadla:
Problémy v Amazonii
Deštné lesy jsou ohrožené a je důležité je chránit. Mnoho lidí chce bohatství této oblasti využívat ve svůj prospěch a jedná přitom bohužel velmi bezohledně. Jedním z nesmírně škodlivých důsledků lidské činnosti je rozsáhlé odlesňování. Různé těžařské společnosti kácejí stromy, aby v dané oblasti mohly prosazovat své obchodní zájmy. Jedná se především o těžbu a zpracování dřeva a o využití půdy v zemědělství. Tato činnost má dalekosáhlé negativní dopady, protože tím, že se vykácí část lesa, přicházíme nejen o mnoho důležitých rostlin, ale také se zmenšuje plocha, která je nezbytným životním prostorem mnoha živočišných druhů, jež v důsledku odlesňování vymírají. Navíc chybí stromy, které by produkovaly kyslík. Jen za posledních deset let jsme takto přišli o 20 % amazonského deštného lesa.
Další problémy jsou spojeny se zaměstnanci těžebních společností. Ti se pravidelně dostávají do sporů s původním obyvatelstvem, jež v Amazonii žije od nepaměti. Často dochází k mnoha násilným konfliktům, které na původní obyvatele velmi těžce doléhají.
Už od pradávna se v Amazonii pravidelně vyskytují požáry, které tu jsou běžné, a je třeba říci, že mají pro život v lese svůj význam. V přírodě požáry vznikají, když se například vznítí strom, do něhož uhodil blesk. Nicméně v současné době dochází mnohem častěji k velmi ničivým požárům, postihujícím nebývale rozsáhlé plochy. Je to je dáno menším výskytem dešťových srážek, a také skutečností, že dlouhodobě stoupá teplota vzduchu. Mnoho požárů zakládají úmyslně lidé, kteří se pak na vypáleném území chtějí věnovat zemědělství. Žhářství v současnosti představuje obzvláště veliký problém. Ničivé požáry jsou velmi nebezpečné nejen pro zvířata, ale také pro původní obyvatele žijící v lese.
Dalším velkým problém v Amazonii je znečištění vzduchu, vody a půdy. V důsledku masívního osídlování se mnoho měst a továren nachází v těsné blízkosti lesa, kam se vypouštějí odpadní látky, jež poté znečišťují vodu v řekách, ovzduší i půdu. Roste také počet skládek s nerozložitelným odpadem, kde velký problém představuje umělá hmota a plasty. Znečištěná voda má neblahé dopady nejen na rostliny a zvířata, ale také na místní obyvatele. Ti mívají různé zdravotní potíže i po požití potravin, které jsou zpracovány z plodin vypěstovaných na kontaminované půdě.
Najdi pojmy související s ekologickými problémy Amazonie
Vyber vždy první a poslední písmeno nalezeného slova.