4. Různé formy diabetu mají podobný projev a důsledky
Už víme proč je glukóza pro lidské tělo tak klíčová molekula a také jak s ní tělo zachází. Jak ji reguluje a proč je tato regulace tak důležitá. Nyní si povíme co se stane pokud tělo není schopno zajistit správnou regulaci, nebo dojde k porušení této regulaci zvenčí člověkem.
Úvod tématu
3. Co se s inzulinem může stát
5. Můžeme ztracený inzulin nahradit?
Udržení hladiny cukru v úzkém rozmezí je nutné pro normální fungování organizmu. Nedostatek glukózy je nebezpečný hlavně pro mozek, kde je hlavním zdrojem energie. Hlavním cílem léčby cukrovky je udržet hladinu cukru v krvi co nejblíže hladině zdravého člověka. Dlouhodobé výkyvy krevního cukru mohou vést ke vzniku komplikací. Existují dva základní typy komplikací, které se mohou objevit u pacientů s cukrovkou – náhle vzniklé, které také označujeme jako akutní a komplikace vznikající pomalu, ty se označují jako chronické.
Akutní komplikace
Akutní komplikace byly hlavním problémem až do druhé poloviny 20. století. S moderními léky na cukrovku se jejich výskyt výrazně snížil. Běžnou akutní komplikací je tzv. hypoglykemie, což znamená snížení množství glukózy/cukru v krvi. Objevuje se nejčastěji u lidí s diabetem 1. typu, bezprostřední příčinou je nejčastěji zvýšená fyzická zátěž, vynechání jídla nebo špatně zvolená dávka inzulinu. Příznaky hypoglykemie bývají různorodé, projevuje se nevolností, slabostí, poruchou soustředění, rozostřeným viděním až bezvědomím. Při závažnější hypoglykemii potřebuje pacient pomoc jiné osoby. Léčbou je rychlé dodání cukru – pacient by měl sníst malé množství rychle vstřebatelných cukrů (2 – 3 kostky cukru, sklenice džusu). Druhým typem akutních komplikací je tzv. hyperglykemie, tedy zvýšené množství glukózy v krvi. Nejčastější příčinou hyperglykemie je infekce, ale může se rozvinout například u nesprávně zvolené léčby. Oba typy akutních komplikací mohou být velmi nebezpečné, hrozí u nich až ztráta vědomí a v krajních případech úmrtí. Jako první pomoc se při hyperglykemickém kómatu taktéž doporučuje rychlé podání cukru. Na první pohled totiž není možné určit jestli pacient upadá do hypo- nebo hyperglykemického kómatu. V případě hypoglykemického kómatu může podání glukózy zachránit život, v případě hyperglykemického dvě kostky cukru navíc již neuškodí… Důležité je si také zapamatovat, že diabetikovi se v tomto stavu nepodávají žádné léky nebo inzulin. Většina z nich totiž má tendenci glukózu v krvi spíše snižovat.
Chronické/pozdní komplikace cukrovky
Chronické komplikace jsou dnes hlavním problémem spojeným s cukrovkou – vyskytují se až u 30 % nemocných. Podle toho, jaké orgány postihují, získaly své názvy. Často jsou postiženy ledviny (tzv. diabetické onemocnění ledvin, více v ROZKLIK), oko (diabetická retinopatie) a nervová vlákna (diabetická neuropatie). Tyto tři komplikace vznikají jako důsledek poškození malých cév a souhrnně se označují jako mikrovaskulární komplikace. Společným mechanismem vzniku mikrovaskulárních komplikací je dlouhodobě zvýšené množství cukru v krvi. Postiženy mohou být také středně velké a velké tepny. V tomto případě mluvíme o tzv. makrovaskulárních komplikacích mezi které patří nedostatečné zásobení srdečních buněk krví (ischemická choroba srdeční), dále porucha prokrvení dolních končetin (ischemická choroba dolních končetin) a porucha zásobení části mozku krví (cévní mozková příhoda). Podkladem makrovaskulárních komplikací diabetu je ateroskleróza (více v níže).
Ateroskleróza a cholesterol
Ateroskleróza je proces hromadění tuků a některých buněk krve ve stěně cév, což vede k postupnému zužování cévy a zhoršení průtoku krve za místem zúžení. Orgán za zúžením proto není dostatečně zásoben kyslíkem a živinami a dochází k jeho poškození. Další možnou komplikací je prasknutí cévní stěny v místě jejího zúžení, vytvoření krevní sraženiny a ucpání cévy. Pokud tato situace postihne krevní řečiště srdce, mluvíme o tzv. infarktu myokardu. Klíčovou roli při vzniku aterosklerózy má cholesterol. Cholesterol je součástí všech buněk, pro jejichž správné fungování je nezbytný. Existují dva hlavní typy cholesterolu: HDL (tzv. dobrý nebo hodný) a LDL (tzv. špatný). Už od začátku života se cholesterol v malém množství ukládá do stěny cév. Pokud je množství LDL v krvi zvýšené, ukládá se ho do stěny cév více a je tedy jedním z hlavních rizikových faktorů aterosklerózy. Dalšími silnými rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak a kouření. Ateroskleróza probíhá dlouhou dobu skrytě bez příznaků a projeví se v pokročilých stádiích (nejčastěji až po 50. roce života).
Diabetické onemocnění ledvin
Diabetická onemocnění ledvin (DOL) je běžná komplikace cukrovky. DOL je charakterizované postupným poklesem funkce ledvin a může vyústit až v selhání ledvin a nutnost zahájení očišťování krve tzv. dialýzou. DOL se kromě poklesu funkce ledvin projevuje hlavně přítomností většího množství bílkovin v moči (u zdravého člověka v moči najdeme jen velmi málo bílkovin) a vysokým krevním tlakem. U pacientů s DOL se velmi často vyskytují i ostatní mikrovaskulární komplikace a zvyšuje se riziko rozvoje aterosklerózy.
Funkcí ledvin je odstraňování odpadních látek z těla. K jejich správnému fungování je nezbytné, aby byly dobře zásobeny krví. Krev teče do malinkých klubíček (odborně se jim říká glomeruly), kde se z cév dostává voda a v ní rozpuštěné látky a vzniká tak tzv. prvotní moč. Ta pak postupuje ledvinnými tubuly, kde se z ní vstřebávají některé látky (například glukóza, aminokyseliny a ionty) a voda. Výsledkem je definitivní moč, která se hromadí v močovém měchýři. U DOL jsou postiženy různé části ledvin, především glomerulus a buňky tubulů. Jednou z hlavních změn je změna propustnosti glomerulu pro bílkoviny. U zdravých ledvin se bílkoviny nedostávají přes filtr, který je tvořen stěnou cévy, bazální membránou a vrstvou speciálních buněk označovaných jako podocyty. U DOL je propustnost zvýšená a bílkoviny se proto dostávají do primární moči. Nejprve jich je málo, ale s dobou trvání cukrovky se jejich množství zvyšuje. Mezi další změny patří postupné hromadění mezibuněčné hmoty, které může vést až k zániku glomerulu, a také poškození buněk tubulů. Celkově se funkce ledvin postupně zhoršuje a v krvi se hromadí odpadní látky.