3. Zuby

Jak vypadá lidský zub na řezu, z jakých rozličných tkání se skládá a proč je tak pevný uvidíš v kapitole o zubech. Pochopíš, proč máme citlivé krčky zubů nebo proč tě bolí zub, který je napaden zubním kazem. Uvidíš také v detailu pod mikroskopem, jak je kaz schopen zub “rozežrat.”

Úvod tématu
2. Svalová tkáň
4. Kůže

Zuby jsou evolučně velmi staré útvary v našich ústech složené z tvrdých tkání. Máme je uložené v horním a dolním oblouku. Zuby nám slouží k uchopování, dělení a rozmělňování potravy. Jednotlivé zuby máme různě tvarované, protože mají rozličné funkce.

Z čeho se zub skládá

Tu část zubu, kterou vidíš, protože vyčnívá nad dáseň, nazýváme korunka. Část zubu, která je schovaná v zubním lůžku v horní nebo dolní čelisti, se nazývá kořen a rozhraní mezi nimi tvoří krček zubu.

Bez popisku

Povrch korunky je pokrytý zubní sklovinou, má bílou barvu a je to nejtvrdší tkáň v našem těle.

Zubní sklovina pokrývá zubovinu. Ve sklovině je viditelný zubní kaz (černé zbarvení). Sklovina je u živého člověka bílá, se stárnutím však přirozeně žloutne.

„Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Obsahuje vysoké procento minerálních látek – 96-97 %, organických jen 1-1,7 %, zbytek (2-2,3 %) tvoří voda.“

Na korunkách našich zubů rozlišujeme různé plošky. Ploška kousací je různě tvarovaná a na některých se nachází dva hrbolky, na některých více hrbolků a jiné jsou bez hrbolků. Další ploška je otočená proti rtům nebo tvářím, z druhé strany zubu je ploška otočená k jazyku nebo hornímu patru. A poslední jsou plošky kontaktní, styčné plošky mezi sousedními zuby.

Krček je malý úsek zubu mezi korunkou a kořenem, který je pokrytý měkkými tkáněmi dásně. Pokud je dáseň zdravá, pevně lne ke krčku zubu a vytváří se mezi nimi uzávěr, který brání vnikání látek a bakterií z úst do pojivových tkání kolem zubního kořene.

Kořen zubu je uložený v kostěném zubním lůžku (alveolu), do něhož je připevněn speciální pojivovou tkání zvanou ozubice. Některé zuby jsou jednokořenové, jiné dvoukořenové nebo tříkořenové.

Uvnitř každého zubu je dutina dřeňová. V korunce je rozšířená a zužuje se s krčkem do kořenového kanálku.

Bez popisku

Ústí na hrotu kořene otvorem, který však většinou nebývá jeden, ale častěji je vícečetný, protože se kanálek před vyústěním větví v nepravidelné chodbičky. Dřeňová dutina zubu je vyplněna zubní dření s cévami a nervy. Po jejím obvodu jsou cylindrické buňky odontoblasty.

Z jaké hmoty jsou zuby tvořeny

Hlavní hmotu zubu tvoří tři tvrdé tkáně – zubovina (dentinum), sklovina (enamelum) a cement zubní (cementum).

Dentin je hlavní hmota zubu. Je tvrdší než kost, protože obsahuje vysoký podíl anorganických látek (67 – 70 %), zachovává si však pružnost (obsahuje 20 % organických látek, zejména kolagen). Na lomné ploše má hedvábný lesk. Je tvořen odontoblasty z nitra dřeňové dutiny, které do dentinu vysílají vláknité výběžky sahající až k hranici se sklovinou v korunce zubu nebo s cementem v kořenu zubu. Kolem vláken jsou v dentinu vytvořeny kanálky.

Na obrázcích vidíš dentin zvětšený ve světelném mikroskopu 100x, 200x 400x a 1000x.

Dentin mnohonásobně zvětšený v elektronovém mikroskopu

Zubovina na lomu zvětšená v elektronovém mikroskopu 95x, 160x, 270x, 500x, 1000x, 2000x, 3000x, 9000x.

Povrch zuboviny zvětšený v elektronovém mikroskopu 800x, 1400, 2200x, 3700x, 6000x, 9000x.

Sklovina (enamelum, email) je bílá hmota, která kryje povrch korunky zubu a je nejtvrdší hmotou v lidském těle. Je složena z proteinů, ale ne kolagenu na rozdíl od zuboviny, z vody a především z minerálních látek, které ji právě dávají tu tvrdost.

Sklovina je vytvořena ze sloupečků, kterým se říká sklovinná prizmata. Probíhají vlnovitě kolmo na povrch skloviny, nejsou na průřezu úplně kruhová, ale sousední prizmata do sebe zapadají. Produkují je buňky zvané ameloblasty, které se nachází v orgánu skloviny v době vývoje zubu.

Dole na obrázcích je sklovina ve světelném mikroskopu zvětšená 100x, 200x a 400x. Jsou viditelná prizmata.​

Povrch skloviny kryje 1-2 µm silná blanka, říká se jí kutikula a je to nezvápenatělý povrch sklovinné hmoty na povrchu zubu, který rády napadají různé bakterie v ústech a mohou začít vytvářet zubní kaz.

„Zubní kaz ti může rozežrat stěnu zubu až do dřeňové dutiny, kde se nacházejí vlákna trojklanného nervu, a proto to velmi bolí!“

Hranice skloviny oproti dentinu je jemně hrbolatá, protože povrch dentinu je tvořen nepravidelnými ostrůvky méně zvápenatělé tkáně.

Sklovina v elektronovém mikroskopu

Sklovina na lomu zvětšená v elektronovém mikroskopu 70x, 150x, 500x, 1200x, 4500x, 8000x.

Povrch skloviny zvětšený v elektronovém mikroskopu 300x, 370x, 1100x.

Cement (cementum) je spojen kolagenními vlákny k zubovině na krčku a kořenu zubu, které pokrývá, a je to taková pozměněná vláknitá kost. Na rozdíl od skloviny není tak tvrdou tkání, protože obsahuje jen 46 až 50 % minerálních látek.

„Krčky zubů tě můžou často bolet, protože je na nich vrstva cementu velmi tenká, takže dráždění krčku postihuje nervy v zubovině!“

Na kořeni zubu je vrstva cementu silná a dobře jej chrání a početnými vlákny je spojena s okolní kostí zubního lůžka zvanými ozubice.

Zubovina na povrchu nese vrstvu cementu. Níže ho můžeš vidět zvětšený ve světelném mikroskopu 100x, 200x, 400x, 1000x.

Cement v elektronovém mikroskopu

Povrch cementu v elektronovém mikroskopu zvětšený 3300x a 7500x.

Povrch skloviny zvětšený v elektronovém mikroskopu 300x, 370x, 1100x.

Zubní dřeň (pulpa dentis), která vyplňuje dutinu v zubu, je tvořena velmi řídkou tkání, ve které jsou nervy a krevní i mízní cévy. S přibývajícím věkem cév i buněk v dřeni ubývá. Proniknutí kazu od povrchu zubu nebo otevření dřeňové dutiny vede k zanesení infekce, zánětu a tím dřeň v zubu zaniká.

Zubní kaz v elektronovém mikroskopu

Zubní kaz v elektronovém mikroskopu, zvětšeno 30x, 100x, 250x, 650x, 1500x, 3500x, 4500x, 7500x.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info