6. Chlupy a vlasy
Co vše je potřebné k růstu chlupů a vlasů? Proč jsou různě barevné a na stáří zešednou? Jak rychle nám vlasy a chlupy rostou, kolik jich máme a jak dlouho nám vydrží, než vypadnou je obsahem poslední kapitoly. Také zde uvidíš detailní struktury pod mikroskopem.
Chlupy ve všech variantách na různých místech těla mají téměř stejnou stavbu. Jsou to keratinizované vláknité útvary, které vyrůstají z vlasové pochvy (folikulu).Nejdelší chlupy nám rostou na hlavě a nazývají se vlasy.
Na obrázcích můžeš vidět vlasovou pochvu v elektronovém mikroskopu. Zvětšeno 85x, 180x, 1200x a 8000x.
Na co je máme?
Původní funkcí našeho ochlupení je mechanická ochrana kůže a účast na termoregulaci, tedy udržování naší stálé tělesné teploty. Ochlupení u nás lidí je však již tak řídké, že tato funkce je velmi oslabena. Vlasy mají u člověka také sociální funkci. Jsou symbolem zdraví a mládí a účes má také kulturní a společenskou roli.
Kdy vznikají?
Vlasové folikuly se zakládají již v době před narozením zanořením pokožky do hloubky. Po narození se jejich počet už nezvyšuje. Mění se ale typ chlupu, který z nich vyrůstá. Např. v pubertě se folikuly tvořící jemné krátké chloupky přeměňují na folikuly konečného ochlupení se silnějšími, delšími a pigmentovanými chlupy.
„Počet vlasových folikulů u jednoho člověka se odhaduje až na 5 milionů, z toho je jich 80-140 tisíc ve kštici!“
Z čeho se skládá?
Každý rostoucí chlup má dvě části: z kůže vyčnívající stvol chlupu a v kůži uložený kořen chlupu. Kořen je obklopen vlasovým folikulem, který se na konci rozšiřuje ve vlasovou cibulku. Ze škáry kůže se proti cibulce vyklenuje cévnatý výběžek, tzv. papila, česky také bradavka. Má pro chlup zásadní význam. Chlup je z krve v cévách papily vyživován a během vývoje a růstového cyklu vlasu podporuje množení a růst buněk v cibulce, určuje tloušťku a délku vlasu a řídí průběh růstového cyklu.
Chlup se skládá:
- z dřeně (medula) – vyskytuje se jen v silných chlupech, jsou v ní keratinizované buňky s vakuolami,
- z kůry (kortex) – tvoří ji kubické buňky zcela vyplněné keratinem,
- z kutikuly – je tvořena plochými keratinizovanými buňkami.
V horní části vlasového folikulu se otevírá ústí mazové žlázy. Kožní maz (sebum) se tak podél chlupu dostává na povrch kůže. Také se sem otevírají ústí pachových žláz, na rozdíl od potních žláz, které se vlasovým folikulem spojené nejsou.
Pod ústím mazové žlázy do vlasového folikulu odstupuje drobný sval, vzpřimovač chlupu (musculus arrector pili). V této mírně rozšířené části folikulu jsou obsaženy kmenové buňky pokožky, ale také kmenové buňky neurální lišty. Buňky slouží pro regeneraci dolní části folikulu, ale také pro regeneraci pokožky a jejich žláz.
Keratiny ve vlasech se spojují pomocí chemických vazeb (disulfidických), které podmiňují tvrdost vlasu. Pokud tyto vazby rozrušíme, např. redukčními činidly v kadeřnictví, pak vlasy tvarově upravíme, nejčastěji na natáčkách, a usušíme za přítomnosti oxidačních činidel, můžeme docílit nového uspořádání vlasu na dlouhou dobu – trvalá ondulace. Na stejném principu jsou založeny různé způsoby úpravy vlasů, které pracují pouze s tepelnou úpravou.
Ve vlasové cibulce jsou přítomny také buňky, které se nazývají melanocyty. V těchto buňkách se tvoří pigment, je ve formě váčků (melanosomy) předán buňkám zárodečné hmoty ve vlasové cibulce. Počet předaných melanosomů podmiňuje barvu vlasu.
Při velmi silném zvětšení vlasu jsou viditelné i váčky s pigmentem.
Velikost papily, která vrůstá do vlasové cibulky, se během růstového cyklu mění. Je také organizačním centrem vlasového folikulu, které vysílá signály určující tloušťku a délku vlasu a řídí průběh růstového cyklu.
Folikul je také mechanoreceptorem – vlasy a chlupy jsou ohýbány působením sil na povrchu kůže a tento ohyb registrují volná nervová zakončení okolo folikulu i tzv. Merkelovy buňky v kořenové pochvě.
Šedivění vlasů
Šedivění vlasů a chlupů je způsobeno úbytkem melaninu a vniknutím vzduchových bublin do kůry vlasu či chlupu. Do věku 40 let proběhne okolo 10 růstových cyklů a po tuto dobu je ve folikulu obvykle dostatečná rezerva melanocytů a jejich kmenových buněk. V následných cyklech se však může projevit vyčerpání pigmentačního potenciálu a vlas ztrácí barvu. Po 85. roce života jsou prakticky u všech lidí vlasy bezbarvé pro nedostatek pigmentu. Ztráta vlasů a jejich šedivění je u savců jedním z projevů stárnutí.
Níže obrázky šedivého vlasu pod elektronovým mikroskopem. Zvětšeno 800x a 2200x.
Vlasová cibulka šedivého vlasu, zvětšeno v elektronovém mikroskopu 70x, 140x, 700x, 2300x a 5500x.
Jak nám vlasy a chlupy rostou?
Růst a obnova vlasů a chlupů probíhá v cyklicky se opakujících fázích. Nejdelší fází cyklu je růstová fáze (tzv. anagen). V této fázi dojde k regeneraci dolní části folikulu, vytvoří se tedy nová cibulka i vnitřní kořenová pochva a pak z něj začne vyrůstat vlas. Někdy až ten vytlačí z folikulu předchozí odumřelý vlas. Z předchozího cyklu totiž zůstala okolo odumřelého vlasu jen horní část vlasového folikulu. Nový vlas roste a jeho růstové období je tím delší, čím větší délky vlas dosahuje. Na kštici, kde vlasy mohou dorůst délky až 1 m, trvá tato fáze v dospělosti 2-6 let. U krátkých chlupů, řas apod. trvá 2-3 měsíce.
„Normální vlas denně povyroste o 0,3-0,45 mm, chlupy rostou naštěstí pomaleji! Všechny vlasy se tedy na hlavě vymění po dvou až pěti letech, zatímco řasy už po sto dnech.“
Další fází růstového cyklu je fáze zanikání folikulu (katagen). Je to fáze krátká trvající 10-20 dní, ve které se růst vlasu zastaví a dolní část folikulu začíná podléhat změnám, které vedou k jeho zániku. Z buněk vnitřní kořenové pochvy se na konci vlasu vytvoří klubko, kterým zůstává odumřelý vlas zakotven ve folikulu. Protože už nedochází ani k předávání váčků s pigmentem, není konec vlasu pigmentován.
Růstový cyklus vlasů
Poté nastává poměrně dlouhá fáze klidu (telogen), dokud není folikul znovu aktivován k nové fázi růstu. Vlas zde zůstává jen v horní části folikulu, dokud nevypadne při česání nebo mytí, nebo je v následujícím cyklu vytlačen novým rostoucím vlasem.
Detail vytrhnutí chlupu
„Celkový počet vlasů na hlavě je 120 000 až 140 000, to je 180 až 320 na cm^2. U zdravého dospělého člověka vypadává ze kštice každý den 50-150 vlasů, v létě více, v zimě méně. Ženy mají většinou vlasy silnější než muži.“
V jednom vlasovém folikulu se během života vystřídá několik generací vlasů. Jejich růst ani vypadávání není u člověka synchronizováno. Průměrně se 85 % vlasových folikulů nachází ve fázi růstové, necelé 1 % ve fázi zanikání folikulu a přibližně 15 % v klidové fázi.
Zrychlený růst chlupů: časosběr
Zjisti více: Růst chlupů
Kožní lékaři se intenzivně zajímají o záhady růstového cyklu vlasu, protože poruchy funkce vlasového folikulu vedou ke stavům s krkolomnými názvy – alopecie (plešatost), hirsutismus (vousy u žen) a hypetrichóza (zvířecí ochlupení obličeje i těla). Některým z těchto stavů trpí zhruba 50 % populace. Mužská alopecie je vyvolána zkrácením růstové fáze cyklu a přeměnou folikulu produkujícího vlas na folikul produkující chlup. Naopak prodloužená růstová fáze cyklu a přeměna z tvorby jemného chloupku na tvorbu vlasu je podkladem hypertrichózy a hirsutismus. Mužské pohlavní hormony (androgeny) podporují růst folikulů všude na těle, ale ve kštici právě naopak! Řada alopecií vzniká také v důsledku autoimunitní poruchy.
Kdy a jaké chlupy nám rostou během života?
První ochlupení lidského těla se tvoří již od 4. měsíce života před narozením. Jsou to jemné, nepigmentované chloupky zvané lanugo. V pruzích a vírech kryjí celé tělo kromě dlaní, chodidel, prstů, rtů, očních víček, prsních bradavek a zevních pohlavních orgánů. Lanugo ještě před narozením vypadává.
Lanugo je nahrazováno druhotným ochlupením. Jeho vývoj začne také před narozením, ale po narození se dokončuje. Krátké jemné chloupky bez dřeně pokrývají tělo v místech lanuga. Silnější chlupy jsou vlasy, řasy a obočí.
A konečné ochlupení je jednak celkové a jednak místní. Jeho vývoj začíná až v pubertě a je dokončen v dospělosti. Celkové ochlupení je silně vyvinuto u mužů, zejména na prsou, břiše, dolních končetinách a zadní straně horní končetiny. Místní ochlupení zahrnuje chlupy v podpažní jamce, chlupy krajiny stydké, chlupy zevního zvukovodu, chlupy předsíně nosní a vousy typické pro muže. V obočí nebo na předloktí se jako vývojový pozůstatek mohou vyskytovat silné a dlouhé hmatové chlupy, které ale nemají odpovídající nervové propojení, aby mohly sloužit k hmatu, tak jako tomu je u ostatních savců.
Veš dětská
V dětském věku se často stává, že tvoji hlavu osídlí malí neoblíbení tvorečkové, kteří způsobují silné svědění, protože se živí sáním tvé krve! Pouhým okem jsou díky své průhlednosti a malé velikosti velmi těžko pozorovatelní, ale na tomto videu můžeš vidět, jak přesně vypadají a jak je možné, že se udrží ve vlasech, i když si je pravidelně myješ a češeš.