1. Autismus a PAS – každý je jedinečná osobnost
Abychom mohli lépe porozumět tomu, jak se porucha autistického spektra, (která má mimochodem zkratku PAS, protože psát pořád dokola ten dlouhý název by byla dost hrůza) …abychom tedy lépe porozuměli tomu, jak se tato porucha projevuje u konkrétních dětí, musíme si o ní něco povědět blíž. Taky si sjednotit terminologii a tak.
Jak je to vlastně s tím autismem? Je to nějaká kategorie toho PAS, nebo samostatná diagnóza? Jak se v tom mám orientovat?
„Trocha terminologie nikoho nezabije :-).“
Autistické spektrum
V literatuře můžeš najít, jak někdo o sobě říká, že je „na spektru”, dokonce se někdy označují osoby s autismem např. jako „jedinci na spektru”. Hlavním cílem tohoto označení je zdůraznit, že autismus a další diagnózy PAS jsou spektrální onemocnění. To znamená, že stejně jako je každý jedinec na této planetě unikátní bytost, každá osobnost s PAS je stejně tak unikátní. Dvě osoby s PAS tedy nejsou stejné…
Co znamená, když je někdo autista? Jak autista vypadá a jak se pozná, že má někdo autismus? A co teprve, když se řekne PAS – víš, z jakých slov je to zkratka?
Autismus je psychiatrické onemocnění, které patří mezi poruchy neurovývojové.
Neurovývojové poruchy mají už ve svém názvu schované, že se jedná o taková onemocnění, která postihují vývoj nervového systému člověka. Důsledkem jsou abnormální („nenormální”) funkce mozku a nervové soustavy, které mohou ovlivňovat celou řadu procesů a dovedností, jako je třeba řeč, smysly, emoce, schopnost se učit, sebekontrola, paměť nebo dokonce i zájmy člověka.
Proč je PAS PERVAZIVNÍ?
V odborné literatuře můžeš najít, že je autismus pervazivní onemocnění. Pervazivní znamená vše-pronikající. Je to z toho důvodu, že závažně narušuje vývoj dítěte do hloubky a v mnoha směrech.
Tak a teď je na čase udělat si v tom trochu pořádek. Vezmeme to tedy pěkně postupně.
Zkratka PAS
PAS = Porucha (nebo poruchy) autistického spektra.
ASD
V angličtině se PAS překládá jako Autism Spectrum Disorder a používá se zkratka ASD.
PAS = Porucha Autistického Spektra… je dnes běžně používaný termín pro skupinu poruch nervového systému, mezi které patří nejen autismus, ale také třeba Aspergerův syndrom a další méně známá onemocnění, která mají podobné projevy.
Porucha autistického spektra se projevuje už od dětského věku a je důležité znovu zdůraznit, že každý jedinec s PAS je jiný.
Hlavní oblasti, ve kterých mají děti s PAS problém jsou:
- komunikace, napodobování, rozhovor,
- sociální interakce, vztahy,
- chování, zájmy, emoce,
- smyslové vjemy, citlivost smyslů.
Dříve tedy bylo několik nemocí (diagnóz), které měly názvy: dětský autismus, atypický autismus nebo třeba Aspergerův syndrom a ještě další, které nejsou tak známé.
Bylo ale často velmi těžké, aby lékaři a psychologové u každého dítěte určili, o jakou z těchto nemocí (diagnóz) se přesně jedná, protože jsou si někdy svými projevy velmi podobné.
Proto dneska už tyto jednotlivé diagnózy nejsou oddělené jako dříve, ale odborníci se domluvili, že je budou označovat jako jedinou poruchu (nemoc, diagnózu) s názvem porucha autistického spektra. Protože tato změna je platná teprve od roku 2022, můžeš v literatuře i na internetu najít stále ještě rozdělení PAS na jednotlivé diagnózy.
Slovo diagnóza
Slovo diagnóza (z řečtiny διαγνώσις dia-gnósis, tedy roz-poznání, rozlišení, vyšetření) má dva základní významy. První znamená „zjišťování nemoci podle vnějších znaků a symptomů", zatímco druhý je „analýza základních fyziologických a biochemických příčin nemoci nebo stavu".
Jednoduše to znamená určování nemoci, poruchy nebo poškození. Nemoc nebo porucha tedy dostane oficiální název, kterému říkáme diagnóza.
„Pořád se mi to nějak nezdá … hlavně ta informace, že se odborníci na celém světě domluvili. Nedovedu si to představit, jak by se mohli všichni najednou tak domluvit? Nedalo by se to nějak více vysvětlit?“
Máš pravdu, Juniore, vlastně je to tak zkrácené a zjednodušené, že to zní jako dezinformace. To se všem moc omlouvám. Tak si pojďme tu změnu s PAS společně vysvětlit podrobněji.
Určitě víš, že existuje Světová zdravotnická organizace (anglicky se to řekne: World Health Organization – má zkratku WHO). Ta vydává pravidelně knihu, která se jmenuje Mezinárodní klasifikace nemocí (a má zkratku MKN). Je to pěkné počteníčko, taková kuchařka, ale místo receptů na dobroty je plná nemocí. Tahle kniha totiž obsahuje všechny nemoci a choroby, na které si jen dokážeme vzpomenout. Lékaři podle ní píšou do lékařské zprávy takové ty kódy, které vypadají jako nějaká dobře promyšlená šifra.
Aby byla tahle „kniha nemocí, co má zkratku MKN” stále aktuální, vydávají se další a další aktualizovaná vydání, tzv. revize. V roce 2023 platí v České republice stále ještě 10. revize, ale zároveň už je v platnosti také 11. revize (kterou můžeme najít pod zkratkou MKN-11). Ta je platná teprve od roku 2022.
Právě v jedenácté revizi MKN se nám mění zařazení PAS a také to, jak budeme dělit tuto poruchu na jednotlivé kategorie (diagnózy). Nejdůležitější změnou je ovšem to, že se v nové klasifikaci bude označovat, jak velká omezení v běžném životě tato porucha konkrétnímu dítěti způsobuje.
Rozděl jednotlivé diagnózy PAS a prokaž, že umíš určovat podle obou "knih nemocí".
A to nejdůležitější a nejzajímavější na této poruše PAS je to, že tady máme hned dvě ZÁHADY. Jsou to takové záhady, že i přes to, že na jejich rozluštění pracují celé týmy špičkových odborníků z řad lékařů a vědců na celém světě, dosud se je nepodařilo objasnit.
Třeba to budeš zrovna TY, kdo v budoucnosti díky svému výzkumu některou z nich rozluští.
Záhada číslo jedna: ETIOLOGIE
Etiologie PAS je ...?
Zjisti více: Etiologie
Etiologie je věda o původu a příčinách např. nemocí. Jestli Tě zaujala etiologie, mrkni na další info.
Příčina vzniku autismu, vlastně PAS, je dosud neznámá. Neexistuje žádný spolehlivý biologický identifikátor tohoto onemocnění. To znamená, že neexistuje žádné lékařské vyšetření, laboratorní analýza, dokonce ani speciální genetické vyšetření, které by PAS dokázalo spolehlivě potvrdit, nebo vyvrátit.
Proto se zatím tato diagnóza uděluje pouze na základě projevů, chování a dovedností konkrétního dítěte. Samozřejmě na to existují spolehlivé psychologické dotazníky pro rodiče dětí a také se na odhalení znaků PAS zaměřuje např. dětská lékařka při pravidelných prohlídkách.
Současné teorie jsou založené na názoru, že příčinou vzniku PAS jsou:
1. Genetické faktory
Jsou PAS dědičné?
Výzkumy na dvojčatech prokázaly určitou míru dědičnosti PAS. Dokonce existuje volně přístupná databáze genů, které byly zkoumány a potvrzeny u jedinců s PAS. Tato databáze se jmenuje SFARI. Databáze a informace v ní na Tebe budou asi ještě složité, ale je dobré vědět, že někde na internetu se jedním klikem dostaneš do on-line databáze lidských genů, kterou si vědci z celého světa takto sdílejí.
2. V různé míře také pravděpodobně faktory vnějšího prostředí
- Chemické látky z okolí,
- škodlivé látky obsažené v některých léčivech,
- vyšší věk rodičů,
- špatná výživa matky v těhotenství,
- infekční onemocnění během těhotenství.
Chemické látky působí na dítě již v době, kdy je ještě u maminky v břiše (tedy v prenatálním věku, jak se to odborně říká).
Zjisti více: Toxické látky v našem okolí
Jedů neboli toxických látek je v našem okolí velké množství. Víš, které látky co způsobují a na které si dávat pozor?
Každopádně co se týká rozložení PAS v populaci, tedy KDO má z obyvatelstva PAS, pak je tady jedna nespravedlnost, která se musí zmínit…
PAS mají 4x častěji kluci než holky. Důvod se také ještě nepodařilo objasnit. Snad jen, že holky to pravděpodobně mají jinak!
Zajímá Tě PAS U HOLEK?
U holek se PAS projevuje mnohdy odlišně než u kluků. Projevy PAS bývají často na první pohled mírnější. Rizikem je, že holky nejsou diagnostikovány tak brzy jako kluci, a tím pádem jsou na tu svou poruchu samy bez jakékoliv odborné pomoci a pochopení okolí.
Když mají holky příznaky PAS mírné, k tomu navíc normální inteligenci a školu zvládají bez problémů, diagnózu PAS třeba také nikdy nedostanou. Problém to může být ale v případě, když se jim např. nedaří zařadit mezi ostatní děti ve třídě. Často si pak o sobě myslí, že s nimi není něco v pořádku. Dokonce si mohou myslet, že jsou „divné”, prostě nejsou jako ostatní a tak.
Takové pocity v pubertě mohou být normální, pokud ale ovlivňují Tvůj život každý den, obrať se na odborníka, např. na lince bezpečí, se kterým můžeš i chatovat. Pomoci může také někdo z rodiny nebo školní psycholog. Nikdo na své trápení nesmí zůstávat sám!
Záhada číslo dvě: PREVALENCE, která astronomicky stoupá
Ještě tady máme jednu záhadu, která se pojí s PAS. A to je jejich prevalence.
Prevalence
Prevalence označuje počet osob, které v danou chvíli trpí určitým onemocněním.
Lze ji vyjádřit v absolutních číslech, častěji se ale udává jako počet osob na populační jednotku (např. na 100 tisíc nebo na 1 milion obyvatel), případně jako procento osob v dané populaci (např. 35 %, 55 %).
„Teda! Ty obrázky vypadají skoro až strašidelně!“
Názorů, proč prevalence PAS tak prudce stoupá, je mnoho a vědci se ve svých názorech příliš neshodují. Hlavním důvodem jsou ale pravděpodobně nejednotná kritéria pro vedení statistik a chybějící údaje o PAS v minulosti. Také se lidé k této diagnóze více hlásí a nestydí se za ni. Díky internetu a tomu, že se o PAS hodně mluví, je zase možné, že je tak trochu populární a mohla by být udělována i u dětí s mírnější formou PAS, které by jinak zůstaly bez diagnózy. Zároveň bychom neměli zapomenout na záhadu číslo jedna, tedy, že příčina PAS není dosud známa. Což se pochopitelně promítá také do názorů, proč tak prudce stoupá výskyt této poruchy po celém světě.