1. Zalednění Antarktidy

Víš, jaký je rozdíl mezi ledovcem pevninským a šelfovým, či jak se liší mořský led a ledové kry? A kolik toho ledu na Antarktidě vůbec je? Jak hluboko bys musel do ledu kopat, než bys narazil na skálu? Dozvíš se to v první kapitole!

Úvod tématu
2. Plovoucí led

Antarktida je nejodlehlejším a nejchladnějším kontinentem na Zemi, bez trvalého lidského osídlení, rozléhající se na téměř 14 milionech km2 kolem jižního pólu. To je skoro o polovinu více než rozloha celé Evropy! Ledový pokryv Antarktidy dělíme podle původu ledu na tři základní skupiny:

  • pevninský ledovec (na obrázku 1 vyznačen bílou barvou), tvořený několika ledovcovými štíty a čapkami
  • šelfové ledovce (šedě), které jsou až stovky metrů mocné, avšak plovou na hladině moře
  • mořský led (světle a středně modrou), který vzniká zámrzem mořské vody – je maximálně několik metrů mocný a může být víceletý, ale i jen rok starý

Pevninský led je na Antarktidě zastoupen ledovcovým štítem, který pokrývá většinu kontinentu. Na mapce dále vidíš rozlohu šelfových ledovců i mořského zámrzu, a to jak v zimě, tak v létě.


Ledovcové štíty

Antarktickou pevninu pokrývají tři hlavní ledovcové štíty: Východoantarktický, Západoantarktický, a ledovcový štít Antarktického poloostrova. Celý ledovcový pokryv má průměrnou tloušťku přibližně 1 800 metrů s maximem téměř 4 800 metrů. Na některých místech bys tedy mohl kopat kolmo dolů a skoro 5 kilometrů bys narážel jen na led. Průměrná rozloha i mocnost Východoantarktického ledovcového štítu je významně větší než u ledovcového štítu Západoantarktického. Nejmenší je pak ledovcový štít Antarktického poloostrova. Celkový objem antarktického ledu je zhruba 29,3 milionu km3, což představuje asi 90 % světové zásoby sladké vody. Kdyby všechen led roztál, hladina světového oceánu by vzrostla skoro o 60 metrů.

Tlak ledu na horninové podloží

Ledovcový příkrov stlačuje svou hmotou horninové podloží v průměru asi o 800 m, v některých částech Východní Antarktidy však i o více než 1 300 m. Průměrná nadmořská výška horninového podloží celého ledovcového pokryvu je proto jen 153 m a svou nejnižší úroveň dosahuje v příkopu pod Denmanovým ledovcem. Pod úrovní mořské hladiny se tlakem hmoty ledu nachází zhruba 40 % plochy skalního podloží, na němž led leží. Pevnina v podloží ledovcového štítu by se po jeho roztátí během desítek až stovek tisíc let vrátila do původní úrovně před zaledněním kontinentu.

Velká část především Západoantarktického ledovce leží na horninovém podloží pod hladinou moře nebo plove ve formě ledovcových šelfů.

Východoantarktický ledovcový štít pokrývá téměř celou Východní Antarktidu a vyčnívají z něho jen nejvyšší pohoří. Pokud skalní masiv vyčnívá nad povrch jako ostrov obklopený ledem, nazývá se takový tvar nunatak. Skutečnost, že významná část jeho podloží leží nad hladinou moře, ledovcový štít z dlouhodobého hlediska stabilizuje, neboť nejrychlejšího ústupu je dosahováno podmořským táním a telením (tj. rozpadem) ledovce při vtékání do oceánu.

„Antarktický ledovec je tedy v ‚nejtlustším‘ místě tak mocný, že by se do něj schovala nejvyšší hora Evropy, Mont Blanc, a vyčnívalo by z ní jen pár metrů!“

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info