Použité zdroje (Klíště jako bioterorista?)

• Amicizia D., Domnich A., Panatto D., et al. 2013. Epidemiology of tick-borne encephalitis (TBE) in Europe and its prevention by available vaccines. Human vaccines & immunotherapeutics. 9(5), 1163-1171.
• Bartůněk P, Bojar M, Calda P. 2013. Lymeská borelióza. Praha: Grada. 157 s.
• Bellamy RJ, Freedman AR. 2001. Bioterrorism. QJM: An International Journal of Medicine. 94(4), 227-234.
• Bissinger BW, Roe RM. 2009. Tick repellents: Past, present and future. Pesticide Biochemistry and Physiology. 96(2), 63-79.
• Bissinger BW, Schmidt JP, Owens JJ, et al. 2014. Activity of the plant-based repellent, TT-4302 against the ticks Amblyomma americanum, Dermacentor variabilis, Ixodes scapularis and Rhipicephalus sanguineus (Acari: Ixodidae). Experimental and applied acarology. 62(1), 105-113.
• Boyer PH, Baldinger L, Degeilh B, et al. 2021.The emerging tick-borne pathogen Neoehrlichia mikurensis: first French case series and vector epidemiology. Emerging Microbes and Infections. 10(1), 1731-1738.
• Cerny J, Lynn , Hrnkova J., et al. 2020. Management Options for Ixodes ricinus-Associated Pathogens: A Review of Prevention Strategies. International Journal of Environmental Research and Public Health. 17(6), 1830.
• Croddy, E. 2001. Editorial: Tularemia, biological warfare, and the battle for stalingrad (1942-1943). Military Medicine. 166(10), 837-8.
• Čechová L. 2009. Ochrana před klíšťaty a obtížným hmyzem. Praktické lékárenství. 5(4), 184–188.
• Dai X, Shang G, Lu S, et al. 2018. A new subtype of eastern tick-borne encephalitis virus discovered in Qinghai-Tibet Plateau, China. Emerging microbes & infectio 7(1), 74.
• Daněk O, Hrazdilová K, Kozderková D, et al. 2022.The distribution of Dermacentor reticulatus in the Czech Republic re-assessed: citizen science approach to understanding the current distribution of the Babesia canis vector. Parasites. 15(1), 132.
• Diaz JH, James H. 2016. Chemical and Plant-Based Insect Repellents: Efficacy, Safety, and Toxicity. Wilderness. 27(1), 153-163.
• Földvári G, Široký P, Szekeres S., et al. 2016. Dermacentor reticulatus: a vector on the rise. Parasites. 9(1), 314.
• Gandy S, Hansford K, Mcginley L, et al. 2022. Prevalence of Anaplasma phagocytophilum in questing Ixodes ricinus nymphs across twenty recreational areas in England and Wales. Ticks and tick-borne diseases. 13(4), 101965.
• Gritsun TS, Lashkevich VA, Gould EA, 2003. Tick-borne encephalitis. Antiviral Research. 57(1–2), 129-146.
• Hanan AN, Low LM, Kumar F, et al. 2022. A vaccine for human babesiosis: prospects and feasibility, Trends in Parasitology, 38(10), 904-918.
• Heinz FX, Stiasny K, Holzmann H, et al. 2013. Vaccination and Tick-borne Encephalitis, Central Europe. Emerging Infectious Diseases. 19(1), 69-76.
• Hubálek Z, Sedláček P, Estrada-peña A, et aI. 2020. First record of Hyalomma rufipes in the Czech Republic, with a review of relevant cases in other parts of Europe. Ticks and Tick-borne Diseases. 11(4), 101421.
• Hubálek Z, Rudolf I. 2007. Mikrobiální zoonózy a sapronózy. 2. přepracované a doplněné vydání. Masarykova univerzita, Brno. 176 s.
• Iyigundogdu Z, Kalayci S, Asutay AB, Sahin F. 2019. Determination of antimicrobial and antiviral properties of IR3535. Molecular biology reports. 46(2), 1819-1824.
• Jacobs D, Fox M, Gibbons L. 2016. Principles of Veterinary Parasitology. Wiley Blackwell, Chichester. p. 312.
• Janoutová J, Filipčíková R, Bílek K, Janout V. 2020. Biologická agens bioterorismu – připravenost je nezbytná. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 69(1), 42-47.
• Kamp HD, Swanson KA, Wei RR, et al. 2020. Design of a broadly reactive Lyme disease vaccine. NPJ Vaccines. 5(1), 33.
• Kawahara M, Rikihisa Y, Isogai E, et al. 2004. Ultrastructure and phylogenetic analysis of “Candidatus
• Kiewra D, Czułowska A, Dyczko D., et al. 2019. First record of Haemaphysalis concinna (Acari: Ixodidae) in Lower Silesia, SW Poland. Experimental and Applied Acarology. 77(3), 449-454.
• Klouwens MJ, Trentelman JJ, Ersoz JI, et al. 2021. Investigating BB0405 as a novel Borrelia afzelii vaccination candidate in Lyme borreliosis. Scientific Reports. 11(1), 4775.
• Kopáček P, Perner J, Šíma R. 2022. Klíště chyceno při činu. Vesmír 101(1).
• Kozlova I, Demina T, Tkachev S, et al. 2018. Characteristics of the baikal subtype of tick-borne encephalitis virus circulating in eastern Siberia. Acta Biomedica Scientifica. 3, 53-60.
• Lesiczka PM, Hrazdilová K, Majerová K, et al. 2021. The Role of Peridomestic Animals in the Eco-Epidemiology of Anaplasma phagocytophilum. Microbial ecology. 82(3), 602-612.
• Materna J, Daniel M, Danielová V. 2005. Altitudinal distribution limit of the tick Ixodes ricinus shifted considerably towards higher altitudes in central Europe: results of three years monitoring in the Krkonose Mts. (Czech Republic). Central European Journal of Public Health. 13(1), 24-8.
• Mulligan MJ, Stapleton JT, Keitel WA, et al. 2017. Tularemia vaccine: Safety, reactogenicity, “Take” skin reactions, and antibody responses following vaccination with a new lot of the Francisella tularensis live vaccine strain – A phase 2 randomized clinical Trial. Vaccine. 35(36), 4730-4737.
• Mushtaq A, El-Azizi M, Khardori N. 2006. Category C potential bioterrorism agents and emerging pathogens. Infectious Disease Clinic of North America. 20(2), 423-41.
• Nejezchlebová H, Dušková M, Žákovská A. 2021. Klíšťová encefalitida a očkování. Pediatrie pro praxi. 22(4), 257-260.
• Neoehrlichia mikurensis” in the family Anaplasmataceae, isolated from wild rats and found in Ixodes ovatus ticks. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 54, 1837-1843.
• Ondruš, J, Balážová A, Baláž V, et al. 2020. Candidatus Neoehrlichia mikurensis is widespread in questing Ixodes ricinus ticks in the Czech Republic. Ticks and Tick-borne Diseases. 11(3),
• Pañczuk A, Tokarska-Rodak M, Kozioł-Montewka M, Plewik D. 2016. The incidence of Borrelia burgdorferi, Anaplasma phagocytophilum and Babesia microti coinfections among foresters and farmers in eastern Poland. Journal of Vector Borne Diseases. 53(4), 348-354.
• Pexar A, Solomakos N, Govaris A. 2018. Q fever and seroprevalence of Coxiella burnetii in domestic ruminants. Veterinaria italiana. 54(4), 265-279.
• Prokšová M, Bavlovič J, Klimentová J, et al. 2019. Tularemia - zoonosis carrying a potential risk of bioterrorism. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 68(2), 82-89.
• Prusiner SB. 1982. Novel Proteinaceous Infectious Particles Cause Scrapie. Science. 216(4542), 136-144.
• Prymula R, Bencko V. 2014. Očkování a jeho role v prevenci infekčních nemocí. Odmítání očkování - vážný problém veřejného zdravotnictví. Praktický lékař. 94(6), 259-262.
• Pýchová M, Šnelerová M, Kocourková H, et al. 2011. Trojí infekce vinou jednoho parazita aneb Co vše může způsobit jediné klíště. Medicína pro praxi. 8(4), 190–192.
• Schouls LM, Van de Pol I, Rijpkema SGT, Schot CS. 1999. Detection and identification of Ehrlichia, Borrelia burgdorferi sensu lato, and Bartonella species in Dutch Ixodes ricinus ticks. Journal of Clinical Microbiology. 3, 2215-2222.
• Smíšková D. 2010. Zoonózy – nejčastější klinické projevy a diferenciální diagnostika. Medicína pro praxi. 7(10), 384–386.
• Sonenshine DE, Roe RM (eds). 2014. Biology of Ticks. Volume 1. Oxford University Press. p. 560.
• Sonenshine DE, Roe RM (eds.). 2014. Biology of Ticks. Volume 2. Oxford University Press. p. 496.
• Sonenshine DE, Lane RS, Nicholson WI. 2002. Ticks (Ixodida). Medical and Veterinary Entomology. 517-558.
• Svobodová Z, Svobodová V. 2004. Babesióza psů v České republice. Veterinářství. 54,76-79.
• Van Oosterwijk JG. 2021. Anti-tick and pathogen transmission blocking vaccines. Parasite immunol 43(5), e12831.
• Vannier EG, Diuk-Wasser MA, Ben Mamoun C, Krause PJ. 2015. Babesiosis. Infectious Disease Clinics of North America. 29(2), 357-70.

Internetové zdroje:

• Aktivita klíšťat. Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: https://info.chmi.cz/bio/mapy.php?type=kliste (citováno 1. 5. 2022).
• ARPALIT® Neo. Dostupné z https://www.arpalit.cz/wp-content/uploads/2020/07/Arpalit_pribal_V06____05.pdf (citováno 8. 11. 2022).
• Biocidní přípravky. Státní zdravotní ústav. Dostupné z http://www.szu.cz/tema/biocidni-pripravky (citováno 2. 11. 2022).
• Bioterrorism Agents/Diseases. Centers for Disease Control and prevention. Dostupné z https://emergency.cdc.gov/agent/agentlist-category.asp (citováno 16. 11. 2022).
• Bristol Universtiy Tick ID. University of Bristol. Dostupné z http://www.bristoluniversitytickid.uk (citováno 22. 6. 2022).
• Comparison of Hard (Ixodid) and Soft (Argasid) Ticks. Centers of Disease Control and Prevention. Dostupné z https://webapps.cap.org/apps/docs/store/arthropod-benchtop-reference-guide-sample-pages.pdf (citováno 13. 6. 2022).
• Infekce v ČR - ISIN (dříve EPIDAT). Státní zdravotní ústav. Dostupné z http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr (citováno 1. 5. 2022).
• Informační systém infekční nemoci (ISIN). Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--ochrana-verejneho-zdravi--informacni-system-infekcni-nemoci (citováno 8. 6. 2022).
• Merck. Dostupné z https://www.merckgroup.com/en/brands/pm/ir3535.html (citováno 8. 11. 2022).
• Ixodes ricinus. Bristol University Tick ID. Dostupné z http://www.bristoluniversitytickid.uk/page/Ixodes+ricinus/26/#.Y3Dc9MeZO3A (citováno 11. 11. 2022).
• Krbková L, Kybicová K, Pícha D, et al. 2018. Doporučený postup diagnostiky a léčby lymeské borreliózy. Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Dostupné z: https://infektologie.cz/DPLB18.htm (citováno 14. 11. 2022).
• Najdi pijáka. Veterinární univerzita Brno. Dostupné z https://najdipijaka.cz/ (citováno 3. 10. 2022).
• Nařízení evropského parlamentu a rady (eu) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32012R0528&from=EN (citováno 2. 11. 2022).
• Permethrin, bezpečnostní list. Dostupné z https://sds.edqm.eu/pdf/SDS/EDQM_201600699_1.0_SDS_CS.pdf?ref=1509018092 (citováno 14. 11. 2022).
• Centers for disease control and prevention. Dostupné z https://www.cdc.gov/pictureofamerica/pdfs/picture_of_america_prevention.pdf (citováno 2. 11. 2022).
• Promořenost klíšťat. Protean s.r.o. Dostupné z https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistatech/clanek/promorenost-klistat (citováno 10. 11. 2022).
• Tularemie (zaječí nemoc). Národní zdravotnický informační portál. Dostupné z https://www.nzip.cz/clanek/223-tularemie (citováno 25. 10. 2022).
• Vaccines and immunization. Světová zdravotnická organizace. Dostupné z https://www.who.int/health-topics/vaccines-and-immunization#tab=tab_1 (citováno. 1. 11. 2021).
• Veselý J. 2019. Nejčastější zoonózy přenášené klíšťaty. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/nfbtb/ (citováno 13. 11. 2022).
• Viruses as bioweapons. Which ones and how to cope with them. Rega Institute for Medical Research. Dostupné z https://www.farm.ucl.ac.be/chaire-francqui/slides/13-03-03/Bioweapons.pdf (citováno 9. 11. 2022).
• Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice, leden - prosinec 2021 porovnání se stejným obdobím v letech 2012-2020 (počet případů). Státní zdravotní ústav. Dostupné z http://www.szu.cz/uploads/documents/szu/infekce/2021/tabulka_leden_prosinec_2021.pdf (citováno 11. 11. 2022).

Úvod

• Úvodní fotografie
  Zdroj: https://pixabay.com/cs/photos/ixodes-ricinus-sko%C4%8Dec-obecn%C3%BD-kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B-5260286/?download

1. Kapitola

• Klíště obecné
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/castor-bean-tick-tick-sheep-tick-6981787/
• Zoonózy, nejen ty přenášené klíšťaty, mohou mít vážný průběh
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/hospital-labor-delivery-mom-840135/

2. Kapitola

• Prostředí, které sice láká k vycházce odpočinku, ale skrývá i rizika, např. v podobě klíšťat.
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/dew-grass-morning-morning-dew-1507498/
• Piják lužní (Dermacentor reticulatus)
  Zdroj: https://wordpress.org/openverse/image/28b8c827-d5d0-4105-b484-941b4b5b236d
• Prostředí, ve kterém se klíšťatům dobře daří - vrstva spadaného listí.
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2019, archiv autorky

3. Kapitola

• Setkání s klíštětem může přinést mnoho nepříjemných zážitků, třeba v podobě virové nákazy.
  Zdroj: https://pixabay.com/illustrations/tick-tick-infestation-sting-insect-1465066/
• Nákaza klíšťovou encefalitidou je možná i konzumací syrového mléka pasoucích se zvířat či konzumací výrobků z tepelně neošetřeného mléka.
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/goat-grass-livestock-grazing-1596880/
• Krevní roztěr s velkým množstvím červených krvinek - ty se mohou stát „cílem“ babesií.
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2022, foto archiv autorky

4. Kapitola

• Tady, na zpevněné cestě, je bezpečno. Setkání s klíštětem je tak málo pravděpodobné!
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2021, archiv autorky
• Skvrna vytvořená v místě přisátí klíštěte (erythema migrans) - typický příznak časné fáze onemocnění.
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2022, archiv autorky
• Hlodavci i další živočichové hrají významnou úlohu při šíření tularémie.
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2022, archiv autorky
• Nemoc kočičího škrábnutí je dalším infekčním onemocněním, které je spojováno s klíšťaty.
  Zdroj: Helena Nejezchlebová, 2022, archiv autorky

5. Kapitola

• Před nákazami přenášenými hematofágními členovci se lze chránit několika způsoby. Patří mezi ně i vakcinace.
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/syringe-vaccine-medical-needle-5904302/
• Chovatelé zvířat by měli myslet i na ně. Na trhu existuje řada preparátů, kterými můžeš před ektoparazity chránit i domácí mazlíčky.
  Zdroj: Vojtěch Nejezchleb, 2022, archiv autora
• Látky obsažené ve voňatce se využívají v boji proti hematofágním členovcům i např. v aromaterapii
  Zdroj: https://pixabay.com/photos/cymbopogon-lemongrass-grasses-272641/

Bonus

• Tzv. protiklíštěcí vakcíny vzbuzují naděje.
  Zdroj: https://pixabay.com/illustrations/syringe-world-medicine-medical-1884779/