5. Výpravy kapitána Jamese Cooka aneb plavby gentlemana ve službách vědy
Jakým tajným úkolem pověřili nadřízení kapitána Jamese Cooka? Co zajímavého se v jeho denících můžeme dočíst?
James Cook ovlivnil chod světových dějin, a to nejen své doby, ale i následujících etap. Stanul v čele významných výprav, kde vynikl jednak jako mořeplavec, a navíc i jako vědec a výzkumník. Svědčí o tom jeho spisy, díky nimž se výrazně posunuly znalosti a vědecké poznatky hned v několika oborech, jako je třeba geografie, botanika, zoologie nebo též i medicína.
Odkud pocházel kapitán James Cook?
Rodiště Jamese Cooka se nachází na území dnešní Velké Británie. Narodil se 27. října 1728 na anglickém venkově, konkrétně ve vesnici Marton, kterou najdeme v hrabství Yorkshire.
Dnes Cookův rodný dům najdeme v australském Melbourne. Jak je to možné? Budova byla kompletně rozebrána na základní stavební materiál, který byl pak převezen do Austrálie a tam z něj byl opět postaven původní dům.
Cookův původ byl poměrně prostý, pocházel totiž z rodiny drobných zemědělců. Rodiče rozhodně nemohli ani v nejsmělejších představách očekávat, že životní dráha jednoho z jejich potomků bude takto velkolepá. O to pozoruhodnější je, jak se tento chlapec z britského venkova sám, vlastním přičiněním vypracoval a dosáhl postavení, díky němuž se stal významnou osobností britských i světových dějin.
Z plavčíka kapitánem
Příběh kapitána Cooka je vskutku jako z dobrodružného románu. Vypracoval se sám, díky neúnavné píli a velkému odhodlání. Koneckonců, můžeš si teď udělat vlastní úsudek.
Vzhledem k tomu, že James Cook pocházel z nemajetných poměrů, musel stejně jako mnoho dalších dětí oné doby od útlého věku pracovat a zajišťovat si obživu. Do školy mohl chodit jen krátce, díky podpoře mocného pána, u kterého pracoval Cookův otec. Cook tak získal potřebné základy a alespoň minimální všeobecný přehled. Když mu bylo dvanáct let, stal se krejčovským učněm v přístavu Salth. Tam náruživě naslouchal vyprávění námořníků a jejich příhody jej natolik nadchnuly, že se k nim rozhodl utéct.
Cook nejprve nastoupil jako plavčík na lodi převážející uhlí z Newcastlu do Londýna. Výhodou ostrovního království byla možnost využívat lodní dopravy. Na speciálních lodích se po moři převáželo také uhlí, které bylo v 18. století nesmírně důležitou surovinou.
Později se na plavbách dostal do Irska a dále do oblasti Baltu. Práce, kterou vykonával, byla velice těžká, každopádně právě tak získával potřebné poznatky o mořeplavbě stejně jako velice cenné zkušenosti. Mezitím se jako samouk dál učil a vzdělával. Ve větší míře se věnoval studiu – zejména těch disciplín, které ho obzvláště lákaly. Ať už to byla astronomie, biologie anebo tvorba map v rámci kartografie.
Ve svých 27 letech se Cook přihlásil do královského námořnictva a odplul do Ameriky, kde se zúčastnil bojů v Québecu obléhaném francouzskými vojsky. Zde Cook poprvé prokázal své schopnosti při zpracovávání map. Vezmeme-li v úvahu omezené prostředky, které měl k dispozici, je až s podivem, s jakou přesností zmapoval řeku Svatého Vavřince. V té době měl také možnost věnovat se astronomii, zejména své práci zabývající se zatměním Slunce ze dne 5. srpna 1766.
První plavba
Cook žil v době, kdy se v Evropě prosazovaly myšlenky spojené s osvícenstvím. Tehdy se upínala pozornost ke vědě, která byla podporována a rozvíjena. Díky svému rostoucímu věhlasu ve vědeckých kruzích byl Cook v roce 1768 pověřen velením lodi Endeavour. Měl za úkol vydat se do Tichomoří a tam pozorovat přechod planety Venuše. Toto pozorování bylo provedeno z ostrova Tahiti a Cookovy deníky vypovídají o několika měsících mírového soužití s obyvateli ostrova.
Ostrov Tahiti je mimořádně krásný a Evropany doslova očaroval. Domorodci přijali výpravu natolik přátelsky, že někteří muži z Cookovy posádky si údajně přáli na ostrově zůstat.
Cook navázal velké přátelství s králem sousedního ostrova Huaheine, který podle tamějšího zvyku navrhl, aby si na znamení bratrství vyměnili jména. Expedice pokračovala a kromě ostrovů, které tvoří Nový Zéland, objevili členové výpravy i další ostrovy.
Cook se během průzkumné plavby kolem ostrovů, na nichž se dnes nachází Nový Zéland, setkal i s Maory, kteří byli velmi bojovní.
Výrok z deníku Jamese Cooka
Přečti si jeden z mnoha slavných výroků, které si kapitán James Cook zapsal do deníku. Slova se ale bohužel pomíchala, proto je nejdříve musíš ve větách uspořádat. Můžeš začít!
Výprava gentlemenů
Na palubě lodi Endeavour byli přítomni také vědci, učenci a zdatní kreslíři, kteří pořizovali záznamy o všem, s čím se na výpravě setkali. Cook o nich ve svých denících mluví vždy jako o gentlemenech. K těmto významným členům výpravy patřil třeba botanik Joseph Banks. Velmi zajímavá je sbírka mědirytin nazvaná Florilegium, jež zobrazuje rostliny, které pořídili Joseph Banks s Danielem Solanderem na Cookově první cestě kolem světa v letech 1768 až 1771.
Badatelé a výzkumníci, účastnící se Cookovy výpravy, během své cesty shromažďovali a zaznamenávali četné postřehy týkající se jak samotné krajiny, tak i rostlin a zvířat. Obrovská rozmanitost tamější flóry a fauny Evropany fascinovala.
Členové výpravy ve svých zápiscích samozřejmě věnovali velkou pozornost i původním obyvatelům, s nimiž se na cestách setkávali, ať už šlo o Aborigince, Maory a další obyvatele Oceánie a Tichomoří. Popisovali jejich vzhled, oděvy a úpravu zevnějšku, stejně jako obydlí a jejich způsob života. Dnes jsou to neocenitelné prameny o tehdejší společnosti, které osvětlují historii těchto oblastí.
Maorští válečníci na Novém Zélandu měli na těle i na tváři tetování, která Evropané tehdy neznali. Některým námořníkům z lodi Endeavour se tato úprava zevnějšku natolik zalíbila, že si nechali potetovat ruce. Mezi námořníky poté obliba tetování vzrostla natolik, že se stalo symbolem výprav do exotických a vzdálených krajů.
Kapitán Cook a maorští muži
Kapitán Cook se stal symbolem cestování, dnes jeho jméno nese nejedna cestovní kancelář či agentura. V minulosti byl spojován s dobrým obchodem. To dokládá například tato francouzská kartička ze začátku 20. století (asi kolem roku 1900), která byla využívána pro reklamní účely spojené s nákupem cizokrajného zboží, zejména potravin.
Mapa 1. námořní výpravy Jamese Cooka
Na průzkumné plavbě po jižní polokouli v oblasti dnešní Austrálie a Nového Zélandu se Cookovi podařilo upravit a zpřesnit mapu této části světa, do které postupně zakresloval další ostrovy, na něž během své cesty narazil.
Hledání Jižní země
Kapitán Cook byl současně pověřen tajnou misí. Dalším jeho úkolem totiž bylo najít cestu k neznámému kontinentu. Jenže žádný takový tu nebyl. Díky Cookově výpravě byla definitivně vyvrácena představa o existenci bájné Jižní země zvané Terra Australis Incognita, která údajně oplývala bohatstvím a podivuhodnými přírodními úkazy. Cookova průzkumná plavba v letech 1768–1779 prokázala, že na jižním pólu se nachází jen ledový příkrov, který je navíc dosti nehostinný.
Existence tohoto světadílu, o kterém se zmiňoval už ve starověku Aristoteles, se předpokládala i v 18. století. Teprve Cookova výprava tento mylný předpoklad vyvrátila. Cookovou zásluhou tak na mapě světa nejen přibyly nové ostrovy, ale také ubyl neexistující světadíl.
Poslední cesta
V létě roku 1778 se Cookova výprava vydala do oblasti mezi Oregonem a Beringovým průlivem, kterou prozkoumala ve snaze najít vhodnou cestu pro lodě. Avšak trvalá ledová pokrývka znemožnila plavidlům další postup zvoleným směrem. Cook se proto rozhodl pro návrat na Havaj. Krátce po připlutí na ostrov došlo ke sporům mezi posádkou a ostrovany kvůli krádeži člunu Resolution. Navzdory všemu úsilí se výbušnou atmosféru nepodařilo uklidnit, takže nakonec došlo k šarvátkám. Při jedné potyčce byl kapitán Cook smrtelně zraněn. Zemřel dne 14. února roku 1779. Bylo mu 51 let.
O Cookovi víme, že ve srovnání s jinými mořeplavci projevoval velkou snahu porozumět odlišným zvyklostem domorodých kultur, s nimiž se na svých cestách setkával. I přesto nedokázal ozbrojeným konfliktům zabránit. A nakonec jej to stálo i život.
K zásluhám kapitána Cooka patří skutečnost, že se podařilo zaznamenat do mapy přesnou polohu Austrálie, Nového Zélandu a mnoha tichomořských ostrovů. Stál v čele průzkumných plaveb, kterých se účastnili vzdělanci a učenci. Cookova výprava byla v podstatě velmi úspěšnou vědeckou expedicí, jelikož se podařilo nashromáždit obrovské množství cenných poznatků, které přispěly k rozvoji mnoha vědních disciplín.
Výprava Jamese Cooka
Ověř si, co si pamatuješ.
„Cook vědecké poznatky využíval i na svých plavbách. Námořníkům tehdy hrozily různé nemoci. K nejobávanějším patřily kurděje, způsobené nedostatkem vitamínu C, což tehdy lidé nevěděli. Nicméně kapitán Cook si uvědomil souvislost mezi chorobou a jednostrannou stravou na moři, jejímž základem byly suchary. Nařídil tedy, aby na lodi byl vždy náklad kvašeného zelí. Dbal i na pravidelné zásoby čerstvého ovoce a zeleniny. Brzy se dostavily výsledky – v jeho posádce se už kurděje neobjevily.“
Tip: Den, kdy James Cook objevil Austrálii
Přestože před Cookem u břehů Austrálie přistáli jiní evropští mořeplavci, teprve on vznesl územní nárok pro britské království. Jak to tenkrát bylo? O tom se dozvíš v tomto videu.